A co situace, kdy máte ložnici tak malou, interiéry činžovních domů že se do ní skříň fyzicky nevejde? Tady přichází na řadu geniální fígl s pohovkou. Pořídili jsme do pokoje pro hosty rozkládací pohovku s click-clack mechanismem. Když je složená, vypadá jako elegantní sedačka s velurovým čalouněním v tlumené šedé. Rozložíte ji během deseti vteřin a máte dvoulůžko s pěnovou matrací o tloušťce šestnáct centimetrů na laťkovém roštu. Spí se na ní lépe než na některých supermarketových postelích. Pod sedákem je přitom hluboká schránka na lůžkoviny a sezónní oblečení. Tahle pohovka vlastně funguje jako second bedroom wardrobe - jen místo zavěšených kabátů schováváte to, co zrovna nepotřebujete vid

Jedna z nejčastějších chyb, kterou vidím u klientů, je, že vyberou barvu podle trendu na Instagramu, aniž by zohlednili tvar a velikost místnosti. Tmavě modrá vypadá luxusně na fotce se správným osvětlením, ale v reálu čtyři krát pět metrů s jedním oknem na sever dělá z místnosti jeskyni. Pokud máte rozkládací pohovku s pěnovým matrací, která zabírá třetinu plochy, tmavá stěna ji ještě víc opticky přiblíží. Místo toho zkuste jednu akcentní stěnu za gaučem v tmavším odstínu a zbytek nechte světlý. Tím vytvoříte hloubku a prostor zůstane vzdušný, i když v něm spí tři lidé v jedné místnosti. A pokud se bojíte, že světlá místnost bude nudná, přidejte barevné doplňky - polštáře, obrazy nebo kobe

Začněte podlahou. Místo parket nebo plovoucí podlahy sáhněte po dřevěných prknech se širokými spárami nebo po betonové stěrce. Pokud vám beton připadá studený a neútulný, položte na něj obří vlněný koberec v přírodním odstínu šedé nebo pískové. Jedna z největších výzev malého loftového bytu je skladování. Kde schovat zimní bundy, povlečení a knihy, když nemáte šatnu? Zde se vyplatí sáhnout po chytrém nábytku. Například bed s storage, který pod sebe schová celou sezónní výbavu, je v takovém bytě naprostá nezbytnost. Vyhnete se tak hromadám krabic na skříni, které by industriální estetiku zabil

Když jsem zařizovala byt kamarádce, narazila jsem na ještě větší oříšek. Měla obývací pokoj, kde jedinou volnou stěnu zabíralo obří okno, a naproti němu stála pohovka. Žádná zeď na obrazy. Zbývala jen úzká zeď u dveří. Co s ní? Pověsila jsem tam zrcadlo v masivním dřevěném rámu, které odráželo světlo z okna a zároveň fungovalo jako wall art. Do spodní části zrcadla jsem přidala malou poličku na suchou vazbu a svíčky. Efekt byl neskutečný - místnost se prosvětlila a přestala působit jako tunel. Ono totiž wall art nemusí být jen obraz. Může to být textilie, dekorativní talíř nebo právě zrcadlo. Důležité je, aby viselo v úrovni očí, ne metr pod stropem, jak to děláme, když se bojíme, že bude překá